Mzdová agenda – odměny členů výboru
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění
Dle ustanovení § 4 zák. č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, je plátcem jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, a to bez ohledu na výši odměny.
Výjimky jsou:
– pro družstva, a to dle ustanovení § 5 písm. a) bod 4 zák. č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého plátcem pojistného není člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu (ve smyslu § 3 Zákoníku práce) k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (§ 7a odst. 1 zák. č. 187/2006 Sb.), jenž činí 4 500 Kč,
– pro zaměstnance, kteří uzavřeli dohodu o pracovní činnosti, a to dle ustanovení § 5 písm. a) bod 5 téhož zákona, taktéž za předpokladu, že v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu, jenž činí 4 500 Kč,
– pro zaměstnance, kteří uzavřeli dohodu o provedení práce, a to dle ustanovení § 5 písm. a) bod 3 téhož zákona, za předpokladu, že v kalendářním měsíci nepřekročili započitatelný příjem, jenž činí 11 500 Kč.
Sazba pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu a hradí jej z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel (§ 9 odst. 2 zák. č. 48/1997 Sb.). Pokud se však nejedná o shora uvedené dva případy ani o osoby specifikované v § 3 odst. 8 zák. č. 592/1992 Sb. (odvádějící zdrav. pojistné u jiného zaměstnavatele, osoby s tělesným postižením, důchodce ad.) a zároveň je příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, pak se pojistné vypočítá z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), který činí 20 800 Kč. V takovém případě se však podle § 10 zák. č. 592/1992 Sb. mění poměr úhrady pojistného mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a to tak, že pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů (tedy neplatí poměr 4,5 % připadjicí na zaměstnance a 9 % připadající na zaměstnavatele). Tento tzv. „dopočet do minima“ hradí pouze zaměstnanec.
Pojistné na sociální zabezpečení
Pojem pojistné na sociální zabezpečení je definovaný v ustanovení § 1 odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a zahrnuje v sobě tři různé platby, a to:
- pojistné na důchodové pojištění
- pojistné na nemocenské pojištění
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (který platí pouze zaměstnavatel)
Zcela zásadním a nejdůležitejším parametrem pro určení, jaké odvody za kterého zaměstnance bude SVJ či BD platit, je tzv. „rozhodný příjem“ pro účast na nemocenském pojištění (pozn.: zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění používá pro rozhodný příjem pojem „započitatelný příjem“). Podle ustanovení § 6 odst. 2 zák. č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění a Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 308/2024 Sb., kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, rozhodný příjem pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění činí 4 500 Kč.
Podle ustanovení § 6 odst. 4 a § 7a odst. 1 zák. č. 187/2006 Sb. však zaměstnanci na nemocenském pojištění účastni nejsou, pokud pracují na základě dohody o provedení práce a zaměstavatel jim nevyplatil za měsíc více než 11 500 Kč započitatelných do vyměřovacího základu.
Podle ustanovení § 3 odst. 3 zák. č. 589/1992 Sb. jsou zaměstnanci poplatníky pojistného na důchodové pojištění jen, pokud jsou účastni na důchodovém a zároveň nemocenském pojištění.
Podle ustanovení § 3 odst. 2 zák. č. 589/1992 Sb. jsou zaměstnavatelé poplatníky pojistného na sociální zabezpečení jen, pokud zaměstnávají zaměstnance uvedené v odst. 3; tedy zaměstnance, kteří jsou účastni na důchodovém a zároveň nemocenském pojištění.
Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti
Podle ustanovení § 6 odst. 4 zák. č. 586/1992 Sb. se z příjmu ze závislé činnosti sráží daň (srážková daň), pokud:
– zaměsnanec neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani a zároveň
– je se zaměstnancem uzavřena dohoda o provedení práce a zaměstnanci v daném měsíci bylo vyplaceno 10 000 Kč a méně, nebo
– se zaměstnanecem je uzavřena jakákoli smlouva (pracovní, DPP, DPČ, o výkonu funkce), ale bylo mu vyplaceno 4 500 Kč a méně.
V ostatních případech se na daň hradí záloha (zálohová daň).
Podle ustanovení § 38h odst. 2 zák. č. 586/1992 Sb. sazba zálohy na daň z příjmu fyzických osob činí 15 % pro část základu do 3násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu přesahující 3násobek průměrné mzdy.
Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele prohlášení k dani podepíše, pak lze zálohovou daň snižit o případné slevy na dani a daňové zvýhodnění (blíže viz dále).
Slevy na dani z příjmu fyzických osob
Sleva na poplatníka činí 30 840 Kč, t.j. 2 570 Kč měsíčně (§ 35ba odst. 1 písm. a) zák. č. 586/1992 Sb.).
Sociální pojištění – platby a výše pojistného 2025
Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 24,8 % z hrubé mzdy, z toho
– 2,1 % na nemocenské pojištění
– 21,5 % na důchodové pojištění
– 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti
Zaměstnanec platí 7,1 % z hrubé mzdy v následující výši:
– 0,6 % na nemocenské pojištění
– 6,5 % na důchodové pojištění
Pojistné zaměstnanci strhává zaměstnavatel ze mzdy.
Celkem: 31,9 %
Výše pojistného na zdravotní pojištění
- Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 9 % z hrubé mzdy
- Zaměstnanec platí 4,5 % z hrubé mzdy
- Pojistné zaměstnanci strhává zaměstnavatel ze mzdy
Celkem: 13,5 %
Limity:
- Limit DPP je 11.499 Kč
- U odměn statutárního orgánu je 4.499 Kč